Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Evropské unii v září zrychlilo na 3,8 procenta z předchozích 3,2 procenta. Vyplývá to z konečné zprávy statistického úřadu Eurostatu.
Harmonizovaná metodika a rozdíl vůči ČSÚ
Eurostat používá harmonizované indexy spotřebitelských cen, které umožňují srovnání mezi členskými státy, a které se liší od výpočtu prováděného Českým statistickým úřadem. Podle harmonizovaných údajů Eurostatu dosáhla v září inflace v České republice 2,2 %. Český statistický úřad tento týden zveřejnil vlastní souhrn, podle něhož byla meziroční inflace v Česku v září 2,5 % (srpen: 1,9 % podle ČSÚ).
Eurostat rovněž uvedl, že stejná hodnota 3,8 % platí i pro eurozónu, kde jde o nárůst z 3,2 procenta z předchozího měsíce. Meziroční inflace byla v září 2025 nižší — v celé EU činila 2,6 % a v eurozóně 2,2 %.
Co inflaci táhne
Evropský statistický úřad a komentáře odborníků upozorňují, že inflaci v poslední době zvyšují energetické šoky. Konflikt na Blízkém východě vedl k výraznému zdražení ropy a zemního plynu, což se promítá do celkového růstu cenového indexu. V eurozóně je inflace několik měsíců nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB).
V reakci na inflační tlaky ECB v září zvýšila úrokové sazby o další čtvrt procentního bodu; depozitní sazba tak stoupla na 2,50 %.
Regionální rozdíly v EU
Nejvyšší meziroční míru inflace v září zaznamenaly některé státy střední a východní Evropy. Mezi nejvyšší hodnoty patřily:
- Rumunsko: 6,5 %
- Litva: 6,1 %
- Bulgarsko: 5,6 %
Meziroční inflace se ve srovnání se srpnem 2026 v jednom členském státě snížila, ve třech zůstala stejná a v 23 státech rostla.
| Ukazatel | Září 2026 | Srpen 2026 |
|---|---|---|
| Inflace EU (Eurostat) | 3,8 % | 3,2 % |
| Inflace eurozóny (Eurostat) | 3,8 % | 3,2 % |
| Česko (Eurostat, HICP) | 2,2 % | 1,5 % |
| Česko (ČSÚ) | 2,5 % | 1,9 % |
Rozdíly mezi harmonizovaným indexem spotřebitelských cen a domácím výpočtem ČSÚ jsou běžné a vyplývají z odlišných vážení složek spotřebního koše a metodických úprav pro mezinárodní porovnání.
Důsledky pro politiku a domácnosti
Vyšší meziroční inflace v EU a eurozóně přetěžuje rozhodování centrálních bank. ECB již reagovala utahováním měnové politiky zvýšením sazeb a pokračování inflačních tlaků by mohlo vést k dalšímu zpřísňování. Pro českou ekonomiku znamená odlišnost harmonizované a národní metodiky potřebu interpretovat data v kontextu národních cenových trendů i mezinárodního vývoje.
Pro domácnosti se vyšší inflace projevuje růstem cen energií a potravin, což snižuje reálnou kupní sílu. Policymakeři budou sledovat, zda se inflace udrží nad cílem ECB, a zda další pohyby sazeb omezí inflační očekávání a růst cen.
Eurostatova konečná data za září tak potvrzují oživení inflační dynamiky v celé Unii, přičemž mezi členskými státy přetrvávají výrazné rozdíly.
