Lidé s nízkými příjmy v Evropské unii častěji čelí zdravotním omezením a současně hůře zvládají náklady spojené s péčí. Vyplývá to z údajů statistického úřadu Eurostat zveřejněných 28. října. Rozdíly se týkají například chůze, zraku, soustředění nebo každodenní péče o vlastní osobu. Data za rok 2025 zároveň ukazují, že zdravotní potíže mohou pro domácnosti s napjatým rozpočtem znamenat další finanční tlak.
Nejvýraznější rozdíl statistici zaznamenali u chůze
Středně závažné až vážné potíže s chůzí uvedlo v minulém roce 24,9 procenta lidí ohrožených chudobou. Ve skupině obyvatel, která do této kategorie nespadala, šlo o 16,9 procenta. Rozdíl tedy nebyl omezen pouze na jednu věkovou nebo zdravotní skupinu, ale objevil se při porovnání lidí podle jejich příjmové situace.
Horší výsledky se u lidí s nízkými příjmy objevily také v dalších sledovaných oblastech. Potíže s pamětí nebo koncentrací popsalo 20,6 procenta osob ohrožených chudobou, zatímco mezi ostatními to bylo 14,5 procenta. Omezení zraku uvedlo 23,8 procenta lidí z rizikové skupiny oproti 18,9 procenta obyvatel mimo ni. U sebeobsluhy byl rozdíl podle Eurostatu ještě výraznější: potíže hlásilo 10,1 procenta chudších lidí a 5,8 procenta ostatních.
| Sledovaná oblast | Ohrožení chudobou | Ostatní obyvatelé |
|---|---|---|
| Chůze | 24,9 % | 16,9 % |
| Paměť nebo soustředění | 20,6 % | 14,5 % |
| Zrak | 23,8 % | 18,9 % |
| Péče o sebe | 10,1 % | 5,8 % |
Výdaje za zdraví zatěžují rozpočet častěji
Eurostat sledoval také to, jak lidé vnímají finanční náročnost zdravotní péče. Za velkou zátěž označilo v roce 2025 výdaje na zdravotní služby 19,1 procenta obyvatel ohrožených chudobou. U lidí mimo tuto skupinu činil podíl 12,5 procenta. Rozdíl ukazuje, že stejný typ výdaje může mít pro domácnosti rozdílný význam podle jejich příjmu a celkové finanční rezervy.
Mezi jednotlivými státy Evropské unie se v tomto ukazateli objevily značné rozdíly. V Itálii považovalo náklady na zdravotní péči za velkou finanční zátěž 47,6 procenta lidí ohrožených chudobou. Ve Slovinsku byl tento podíl 5,6 procenta. Údaje tak zachycují nejen rozdílnou situaci domácností, ale také odlišné podmínky, v nichž lidé zdravotní péči využívají.
Čísla popisují souvislost, nikoli příčinu
Eurostat za osoby ohrožené chudobou považuje lidi, jejichž příjem po započtení sociálních dávek a přepočtu podle velikosti domácnosti nedosahuje 60 procent mediánu příjmu v dané zemi. Jde tedy o ukazatel relativního příjmu, nikoli o přímé měření celkového majetku nebo životní úrovně jednotlivce.
Statistická data potvrzují souvislost mezi nižšími příjmy a častěji uváděnými zdravotními omezeními. Sama o sobě však neurčují, proč tento rozdíl vzniká, ani neprokazují přímou příčinu. Výsledky přesto upozorňují na dvojí problém: lidé v obtížnější finanční situaci častěji popisují zdravotní překážky a zároveň pro ně mohou být náklady na zdravotní péči citelnější. Eurostat v přehledu porovnával šest oblastí každodenního fungování, včetně komunikace a péče o vlastní osobu.
Údaje tak ukazují zdravotní nerovnost jako problém, který se neomezuje pouze na samotný zdravotní stav. Pro část obyvatel se k obtížím při pohybu, vidění nebo soustředění přidává i obava z dopadu péče na rodinný rozpočet. Právě spojení zdravotních omezení a finančního zatížení tvoří podle zveřejněných výsledků výrazně náročnější situaci než samotný nedostatek příjmů nebo jednotlivý zdravotní problém posuzovaný odděleně.
