Ekologické investice rostly rychleji než v téměř celé republice
Plzeňský kraj loni výrazně navýšil prostředky určené na ochranu životního prostředí. Investice uskutečněné přímo na území regionu dosáhly 2,5 miliardy korun, což představuje meziroční zvýšení přibližně o 40 procent. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Výraznější růst zaznamenal v celém Česku už jen Královéhradecký kraj, kde se objem investic zvýšil o 65 procent.
Výsledek řadí loňský rok mezi nejvýznamnější investiční období v oblasti životního prostředí za posledních 25 let. Vyšší částku vykázal Plzeňský kraj například v roce 2009, kdy celkové investice překročily tři miliardy korun. Aktuální čísla tak ukazují nejen na jednorázový nárůst, ale také na pokračující vysokou potřebu financování ekologické infrastruktury.
Největší podíl připadá na odpadní vody
Při pohledu na investory se sídlem v regionu činil objem jejich výdajů na ochranu životního prostředí 1,9 miliardy korun. Meziročně šlo o přibližně jedenapůlnásobný růst. Téměř polovina této částky směřovala do nakládání s odpadními vodami. Právě tato oblast má mezi ekologickými investicemi dlouhodobě největší váhu, a to nepřetržitě od roku 2016.
Dominance odpadních vod ukazuje na význam zařízení, která zajišťují základní fungování obcí, měst i podniků. Investice v této oblasti mají přímou vazbu na kvalitu povrchových a podzemních vod a na schopnost infrastruktury zvládat dlouhodobé provozní nároky. Z dostupných údajů ale nelze určit, které konkrétní stavby nebo zařízení se na loňském růstu podílely.
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Investice na území kraje | 2,5 miliardy Kč |
| Meziroční změna investic | +40 procent |
| Investice subjektů se sídlem v kraji | 1,9 miliardy Kč |
| Neinvestiční náklady | 5,1 miliardy Kč |
| Investice na obyvatele | 4 058 Kč |
Ovzduší a odpady zůstaly za vodohospodářstvím
Další významná část investic subjektů se sídlem v Plzeňském kraji směřovala do ochrany ovzduší a klimatu. Tato oblast představovala necelých 18 procent celkových výdajů. Na nakládání s odpady připadlo 13 procent. Objem investic do odpadového hospodářství však meziročně klesl téměř o třetinu, takže růst celkové částky táhly především jiné oblasti, zejména odpadní vody.
Rozložení peněz zároveň ukazuje rozdíl mezi investičními a běžnými výdaji. Nové nebo modernizované kapacity představují pouze jednu část ekologického hospodaření. Druhou tvoří náklady na každodenní provoz, údržbu a další činnosti, které se do investičních statistik nepromítají.
Provozní výdaje byly více než dvojnásobné
Subjekty se sídlem v kraji loni vykázaly na ochranu životního prostředí ještě 5,1 miliardy korun neinvestičních nákladů. Ty meziročně vzrostly o sedm procent a byly tak výrazně vyšší než samotné investice. Největší část, téměř tři čtvrtiny, připadla na nakládání s odpady.
- Investiční výdaje se soustředily hlavně na odpadní vody.
- Provozní náklady nejvíce zatěžovalo odpadové hospodářství.
- Výrazněji rostly také výdaje na ochranu a sanaci půdy a vod.
Právě tento poměr je důležitý pro hodnocení celkových nákladů na životní prostředí. Investice mohou v jednotlivých letech výrazně kolísat podle toho, zda se připravují nebo dokončují větší projekty. Náklady na provoz systémů pro odpady nebo vodní hospodářství naproti tomu vznikají průběžně a jejich objem je dlouhodobě stabilnější.
Rostly také sanace půdy a vod
Vedle odpadů se zvýšily také běžné výdaje na ochranu a sanaci půdy, podzemních a povrchových vod. Meziročně stouply téměř o čtvrtinu. Jde o oblast, která se týká jak prevence dalšího znečištění, tak odstraňování jeho následků. Z poskytnutých statistik však není patrné, jaký podíl připadl na jednotlivé typy lokalit nebo konkrétní opatření.
V přepočtu na jednoho obyvatele odpovídaly loňské investice do ochrany životního prostředí částce 4 058 korun. Tento údaj umožňuje porovnat celkový objem s velikostí kraje, současně ale zahrnuje všechny investice realizované na jeho území a neříká, kolik jednotliví obyvatelé nebo obce skutečně zaplatili.
Výsledek posiluje význam ekologické infrastruktury
Statistika Českého statistického úřadu tak zachycuje dva souběžné trendy. Kraj i další subjekty výrazně investovaly do ekologické infrastruktury, především do odpadních vod, a současně dál rostly náklady na běžné nakládání s odpady a na sanaci půdy a vod. Pro veřejné rozpočty i firmy to znamená, že ochrana životního prostředí není pouze otázkou jednorázových staveb, ale také dlouhodobého financování provozu.
Plzeňský kraj se loňským růstem zařadil mezi regiony s nejrychleji se zvyšujícími ekologickými investicemi. Zda bude tento vývoj pokračovat, však závisí na dalších investičních záměrech i na vývoji provozních nákladů. Dostupná data zatím potvrzují především rozsah loňského zvýšení a dlouhodobou převahu odpadních vod mezi investičními prioritami.
