Automatizační projekt je třeba začít podrobnou analýzou provozu a materiálových toků a teprve následně vybírat technologie a dodavatele, zaznělo na webináři společnosti Aimtec s názvem „Automatizace logistiky bez slepých uliček“. Organizátoři a řečníci během online setkání zdůraznili, že častou příčinou potíží není samotná technologie, ale nedostatečně promyšlený návrh procesu nebo chybějící data.
Začíná to daty a tokem materiálu
Webinář zahájil Daniel Vopelka, sales manager společnosti, který představil pozadí firmy a moderoval vystoupení svých kolegů. Jindřich Bek, automation projects director, poukázal na rozdíl mezi představou jednoduchého úkolu a skutečnou provozní realitou. Příklad, který uvedl, ilustruje, že požadavek „přesun materiálu mezi dvěma body“ může v praxi zkomplikovat dispozice skladu, úzké uličky, různé typy obalů, kombinace manuální a automatické techniky nebo rozdílný režim směn.
Podle prezentace by měl postup projektu obvykle probíhat takto:
- Analýza dat a materiálových toků – mapování skutečného provozu, sběr dat o objemech a typech položek.
- Návrh variant řešení – sestavení více technických a dispozičních scénářů.
- Dynamická simulace – testování variant v digitálním modelu bez zásahu do ostrého provozu.
- Ověření a finalizace – volba optimální varianty, výběr dodavatelů.
- Implementace – nasazení a uvedení do provozu.
Simulace odhalí úzká místa
V praktické části vystoupil Martin Kraus, modeling and simulation consultant, který představil možnosti nasazení simulačních nástrojů při rozhodování o kapacitách a technologiích. V digitálním modelu lze podle něj testovat například změny v rozložení skladového prostoru, různé objemy objednávek, počet automatizačních prvků nebo požadovanou kapacitu pracovníků.
Simulace zároveň umožní sledovat, kde se v systému objevují úzká místa – může jít o nedostatek operátorů, přetížení konkrétní technologie nebo o omezenou kapacitu bufferů. Aimtec pro tyto účely používá mimo jiné nástroj FlexSim, který pracuje s 3D modelem provozu a může čerpat data z databází a dalších zdrojů. Změny, které by v reálném provozu byly nákladné nebo riskantní, lze v prostředí simulace bezpečně ověřit.
„Automatizace logistiky bez slepých uliček“
Případové ukázky z praxe
Součástí webináře byly také dvě případové studie. U společnosti GZ Media se simulace týkala rozsáhlého systému výroby a logistiky vinylových desek. Mezi testovanými aspekty bylo například nasazení automatizovaných pracovišť, počet zakladačů a kapacita dopravníkové linky. Tato ukázka ilustrovala, jak simulační model pomáhá nalézt kompromis mezi investicí do techniky a reálnou provozní kapacitou.
Druhou případovou studií byl projekt u firmy Solodoor, kde rovněž sloužily simulace ke zjištění ideální konfigurace linky a rozložení pracovních sil. Obě prezentace potvrdily, že simulace zkracují čas rozhodování a snižují riziko nečekaných provozních omezení po nasazení řešení.
Pro provozovatele to znamená praktickou radu: předtím než se rozhodnou pro nákladnou investici do automatizace, měli by mít k dispozici kvalitní data a ověřené digitální modely. To snižuje riziko vzniku „slepých uliček“ v návrhu a usnadní volbu mezi různými technologickými variantami i dodavateli.
