Evropa musí jasně stanovit, čeho chce podporou Ukrajiny dosáhnout, a zároveň určit hranice této pomoci. V rozhovoru pro PrahaIN.cz to řekl bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda. Jeho hodnocení vychází z přesvědčení, že Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa přikládají větší váhu vlastním politickým a ekonomickým zájmům než dosavadnímu evropskému přístupu k válce.
Americké priority podle Svobody
Svoboda spojil změnu americké politiky především s domácími politickými potřebami prezidenta. Podle něj se Trump snaží před americkými volbami snížit ceny benzinu a nafty, k čemuž potřebuje spolupráci s Ruskem. Washington podle tohoto výkladu otevírá Moskvě prostor pro dohodu o nákupu ropy. Rusko by za takovou možnost požadovalo ústupky ve vztahu k Ukrajině, soudí bývalý ministr.
„Trump chce před volbami zlevnit benzín a naftu, a proto potřebuje Rusko,“ řekl Cyril Svoboda.
Výsledkem má být podle Svobody rostoucí tlak na Kyjev. Spojené státy se podle něj rozhodly postavit na první místo vlastní zájmy a od dosavadní míry angažovanosti v ukrajinském konfliktu ustupují. Takový vývoj by měl přímý dopad také na evropské vlády, které by musely znovu posoudit, jakou roli chtějí v podpoře Ukrajiny hrát.
Evropa podle něj potřebuje vlastní strategii
Svoboda se domnívá, že jednání mezi stranami konfliktu měla začít dříve. Pokud se podle něj bude s diplomatickým řešením dále čekat, může se prostor pro skutečná jednání zmenšit a výsledkem může být pouze diktát jedné strany. V rozhovoru zároveň popsal americký přístup jako vzkaz Evropě, aby si další postup určovala sama, zatímco Spojené státy se budou soustředit na obchod s ruskou ropou.
Za nedostatečnou považuje formulaci, podle níž bude Evropa Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřebovat. Takový závazek podle něj neobsahuje konkrétní politický cíl ani časový rámec. Není přitom jasné, zda by válka mohla pokračovat další dva, tři nebo pět let. Evropská pomoc by proto podle Svobody měla být spojena s přesně vymezenými očekáváními a limity.
- Washington: podle Svobody více sleduje americké politické a ekonomické zájmy;
- Evropa: měla by definovat vlastní cíle podpory Ukrajiny;
- Jednání: odklad diplomatického řešení může podle něj zúžit prostor pro dohodu;
- Pomoc: neměla by být poskytována bez předem stanovených hranic.
Budoucí vedení Ukrajiny
Rozhovor se dotkl také veřejných výroků Donalda Trumpa o ukrajinském prezidentovi Volodymyru Zelenském. Svoboda připustil, že po skončení války může Ukrajina potřebovat jiný typ politického vedení a že v obnovené zemi bude prezidentem někdo jiný. Současně však odmítl představu, že by se prezidentské volby mohly konat už nyní. Podle něj tomu brání jak ústavní, tak faktické důvody.
Svobodův pohled tak staví evropskou debatu na otázku, zda má kontinent pouze reagovat na rozhodnutí Washingtonu, nebo si vytvořit samostatnou dlouhodobou politiku vůči válce a jejím důsledkům. Z dostupného rozhovoru přitom nevyplývá konkrétní návrh, jak by měly být případné limity evropské podpory nastaveny. Jeho hlavním požadavkem je jejich otevřené pojmenování a spojení pomoci s jasně definovaným cílem.
