Růst cen služeb, včetně pohostinství a nájmů, vysvětluje prakticky celou letošní inflaci a podle dostupných analýz je tento segment nyní jedním z hlavních zdrojů obav ČNB. Služby zdražují rychleji než před pandemií a jejich inflace má podle odhadů výraznější setrvačnost než inflace zboží.
Hnací síla: mzdy a marže
Za rychlejšími cenovými tlaky ve službách stojí především mzdový vývoj. Ve spotřebitelských službách, například v pohostinství a hotelnictví, vzrostly od roku 2019 mzdy o více než 40 % při stagnující produktivitě. Kromě rostoucích mzdových nákladů k vyšším cenám přispěly i vyšší ziskové marže, které podle modelových odhadů přidaly přibližně další třetinu zdražení.
Jak moc jsou služby nadhodnocené?
Podle autorek analýzy jsou služby dnes zhruba o 16 % dražší, než by odpovídalo vývoji ekonomiky. Historicky byly české služby v roce 2019 přibližně o 20 % levnější, než by odpovídalo jejich výkonu, takže měly prostor pro dohnání cen. Tento „vyrovnávací“ efekt však v posledních letech vyústil v prudký růst cen, který se teď projevil jako hlavní komponenta inflace.
| Ukazatel | Hodnota / vývoj |
|---|---|
| Růst mezd v pohostinství od 2019 | více než 40 % |
| Rozdíl cen služeb oproti odpovídajícímu výkonu ekonomiky | cca 16 % dražší |
| Postavení služeb v roce 2019 | přibližně o 20 % levnější |
Důsledky pro měnovou politiku a domácnosti
Nový energetický šok a pokračující tlak na trhu práce znamenají, že v bankovní radě poroste obava z druhotných dopadů do zbytku spotřebitelského koše, především do sektoru služeb. Na napjatém trhu práce bude mzdová dynamika, která je hlavním motorem inflace služeb, odeznívat jen pomalu. To znamená, že i když tempo růstu mezd a cen služeb by mělo postupně slábnout, rychlého zklidnění nelze očekávat.
Odezva průmyslu na tuto situaci bude rozdílná: produktivita roste především v průmyslu, kde zároveň v posledních letech zjevně klesly ziskové marže. Právě to může omezit prostor pro rychlé zvyšování mezd v průmyslu, což dlouhodobě působí jako určité „disciplinující“ omezení mzdových tlaků napříč ekonomikou.
- Růst cen služeb tvoří většinu letošní inflace a je setrvačnější než inflace zboží.
- Mzdový růst v některých segmentech (především pohostinství) byl extrémní a produktivita se nepohybuje stejným tempem.
- Kratkodobé tlaky může ještě zvýraznit energetický šok, který ovlivní ceny zboží a zpětně i služby.
Analytické modely naznačují, že nerovnováhy v cenách služeb se v Česku uzavírají pomalu; zhruba polovina odchylky typicky mizí až za zhruba pět let. To znamená, že i při předpokládaném postupném zpomalení by se relativně vyšší ceny služeb a jejich vliv na inflaci mohly udržet delší dobu.
Pro domácnosti to znamená vyšší náklady zejména v oblastech, které jsou citlivé na mzdový vývoj – pohostinství, hotely či nájemné. Pro tvůrce politiky a ČNB je klíčové sledovat, zda se mzdová dynamika rozvolní dříve, než se inflační očekávání rozšíří do širšího spotřebitelského koše.
Celkově jde o situaci, kde se kombinuje dohnání cen po letech relativní levnosti služeb a současné makroekonomické tlaky. Vývoj v příštích měsících ukáže, zda se inflace služeb stabilizuje postupným slábnutím mzdových tlaků, nebo dojde k dalším přenosům do cen zboží a širší ekonomiky.
