Sněmovna v úterním druhém kole tajné volby obsadila volné místo v Radě Českého rozhlasu kandidátem Jakubem Jírou. Do rady, která má podle zákona devět členů, jej poslanci zvolili s 85 odevzdanými hlasy; k zisku mandátu bylo třeba nejméně 79 hlasů.
Průběh volby a pozadí
Do rozhodujícího kola postoupili Jakub Jíra a bývalý předseda rady Miroslav Dittrich; Dittrich v druhém kole neuspěl. Sněmovna vybírala z celkem pěti kandidátů dvě neobsazená místa, přičemž minulý týden už poslanci zvolili do rady jejího dosavadního předsedu Ondřeje Matouše, jemuž končil mandát na konci září.
Nově zvolenému radnímu začíná jeho šestileté funkční období dnem volby, tedy úterním datem hlasování. Místo obsadil po Jaroslavu Šebkovi, jehož šestiměsíční mandát rovněž skončil koncem září a který se znovu nekandidoval.
Role rady a politický význam
Rada Českého rozhlasu je podle zákona orgánem, který mimo jiné volí a odvolává generálního ředitele veřejnoprávního rozhlasu a schvaluje jeho rozpočet. Plní tak roli nástroje, jímž má veřejnost možnost dozorovat činnost tohoto média veřejné služby. Zákonná konstrukce předpokládá, že devítičlenná rada zajistí nezávislost i odborné vedení rozhlasu; dvě třetiny míst do ní obsazuje Poslanecká sněmovna, tři radní pak volí Senát.
Volba Jakuba Jíry proto má přímý dopad na kontrolní a rozhodovací mechanismy v Českém rozhlasu. Rada schvaluje strategické dokumenty, rozpočet a dohlíží na vedení, což znamená, že její složení může ovlivnit podobu veřejnoprávního vysílání i vnitřní správu instituce.
Důsledky pro vedení a veřejnou kontrolu
Vzhledem k pravomocem rady bude mít nový člen možnost spolurozhodovat o jmenování či odvolání generálního ředitele a o finančních prioritách rozhlasu. Zvolení konkrétních osob do tohoto orgánu tak znamená zásah do fungování médií, která jsou financována ze sdílených veřejných zdrojů a podléhají zákonnému rámci veřejné služby.
- Rada má devět členů; Sněmovna jmenuje dvě třetiny.
- Nový radní nastupuje na šestileté období s okamžitou platností dnem volby.
- Mezi hlavní pravomoci rady patří volba a odvolání generálního ředitele a schvalování rozpočtu.
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Hlasy získané Jírou | 85 |
| Minimální potřebný počet | 79 |
| Počet členů rady | 9 |
Volby do správních či dozorčích orgánů veřejnoprávních médií tradičně sledují politici i odborná veřejnost kvůli možnému dopadu na redakční nezávislost a obsahové směřování. Složení rady bude proto i nadále předmětem zájmu pozorných pozorovatelů mediální scény a politických aktérů.
