Vláda předložila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 386 miliard korun, což vyvolalo ostrou kritiku opozičních stran. Podle Pirátů a dalších kritiků je plánovaná výše deficitu nerealistická a v praxi může vést k většímu zadlužování, než kabinet uvádí.
Opozice varuje před vyšším skutečným schodkem
Piráti v předstihu před prvním čtením ve Sněmovně uvedli, že by se reálný deficit mohl lišit až o více než 50 miliard korun nad vládním odhadem. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib upozornil, že v návrhu chybí částka určená na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech, odhadovaná opozičními představiteli na zhruba 30 miliard korun.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připustila, že jí výše schodku není příjemná, odmítla však podle svých slov „rozpočtové triky a podvody“ a hájila návrh jako příznivý pro dopravní infrastrukturu, zdravotnictví, školství a výzkum.
„Piráti odmítají přístup, kdy vláda projídá budoucnost mladé generace. Tento rozpočet nemůžeme podpořit a budeme hlasovat proti,“
Místopředsedkyně klubu STAN Věra Kovářová označila schodek za „ekonomický zločin“ a popřela tvrzení kabinetu o proinvestičním charakteru návrhu. Podle ní jde spíše o opatření, která zvyšují inflaci, a stát si bude půjčovat i na běžný provoz. Kovářová poukázala na plánované navýšení výdajů na obsluhu státního dluhu na 130 miliard korun z letošních přibližně 110 miliard.
Reálné riziko a politická alternativa
První místopředseda KDU-ČSL Benjamin Činčila označil návrh za krizový rozpočet „ve chvíli, kdy žádná krize není“ a kritizoval vysoké zadlužování, které podle něj není odůvodněné. Mezi další námitky patří i skutečnost, že jeden ze základních parametrů návrhu — ekonomický růst a úrokové náklady — mohou být podle opozice nadhodnocené.
V diskusi o alternativách TOP 09 navrhuje snížit deficit na 310 miliard korun, což podle předsedy poslaneckého klubu Jana Jakoba představuje reálnou hranici a konkrétní krok ke zlepšení. Strana dále nabídla variantu s deficitem 290 miliard korun, která by zhruba odpovídala plánovaným kapitálovým výdajům a znamenala by omezení běžných výdajů.
- Navrhovaný rozpočtový schodek vlády: 386 mld. Kč
- Odhad opozice na reálný schodek (Piráti): ~440 mld. Kč (tj. +50 mld. Kč)
- Alternativní návrhy: 310 mld. Kč (TOP 09) a 290 mld. Kč (další varianta TOP 09)
Makroekonomické předpoklady a dopady
Mezinárodní měnový fond předpovídá růst české ekonomiky příští rok na úrovni 1,9 procenta. Ministerstvo financí v srpnu oproti tomu pracovalo s očekáváním růstu 2,4 procenta. Opozice kritizuje, že ministerstvo spoléhá na optimističtější scénář a příliš nízké úrokové sazby při kalkulaci budoucích nákladů obsluhy dluhu.
| Ukazatel | Hodnota (mld. Kč / %) |
|---|---|
| Plánovaný schodek | 386 mld. Kč |
| Odhad opozice (skutečný schodek) | ~440 mld. Kč |
| Náklady na obsluhu dluhu (příští rok) | 130 mld. Kč |
| IMF – očekávaný růst | 1,9 % |
| MF – srpnový odhad růstu | 2,4 % |
Výsledkem politické i odborné sporu může být intenzivní legislativní bitva při projednávání rozpočtu ve Sněmovně, v níž opozice slibuje aktivní odpor. Hlavními spornými body zůstávají veličiny ovlivňující rozpočtové výsledky — očekávaný růst ekonomiky, predikce úrokových sazeb a zahrnutí plánovaných investic do velkých projektů, například do dokončení Dukovan.
Debata má i širší důsledky: vyšší schodek a rostoucí náklady na obsluhu dluhu znamenají větší tlak na veřejné finance v následujících letech, omezení fiskální flexibility a potenciální nutnost konsolidace veřejných výdajů nebo zvýšení daní v budoucnu.
V následujících dnech se očekává, že poslanci ve Sněmovně zahájí diskuzi a první hlasování o návrhu rozpočtu ukáže, zda se podaří najít kompromis nebo zda dojde k zásadnímu přehodnocení některých parametrů.
