Praha může kvůli novým pravidlům přijít o evropské peníze na vědu

Pražský výzkum čeká nejistota

Pražské univerzity a pracoviště Akademie věd se obávají, že se jejich přístup k evropským dotacím zkomplikuje. Po omezení peněz na vědu a výzkum ve státním rozpočtu podle nich přichází další riziko, tentokrát v souvislosti s připravovanými pravidly Evropské unie. Ta mohou výrazně zvýšit část nákladů, které by musely instituce hradit z vlastních rozpočtů.

Praha se v evropském srovnání stále více posouvá mezi ekonomicky silné regiony. Právě to má podle dostupných informací sehrát roli při nastavování takzvaného kofinancování. Zatím pražské vědecké organizace u řady projektů hradí pouze malou část nákladů, v některých případech jde o nižší desítky procent nebo ještě méně. Některé projekty byly podle akademického prostředí financovány z evropských zdrojů v plném rozsahu. Nově by však vlastní podíl mohl přesáhnout polovinu celkových výdajů.

Pražský magistrát potvrdil, že připravovaná evropská legislativa počítá s omezením podílu evropských peněz u projektů na území hlavního města. Podle jeho mluvčího Víta Hofmana by unijní zdroje mohly pokrývat nejvýše 40 procent projektových výdajů. Zbytek by musely zajistit samotné instituce, stát nebo jiné veřejné a soukromé zdroje. Konkrétní dopad na jednotlivé projekty se zatím nedá určit, protože konečná podoba pravidel není známá.

„Jedním z důvodů je návrh evropské legislativy pro víceletý finanční rámec, který počítá s omezením míry spolufinancování z evropských zdrojů na maximálně 40 procent výdajů na projekty na území Prahy,“ uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Dotace dostupné jen na papíře

Akademici upozorňují, že vyšší spoluúčast by mohla změnit dostupnost evropských peněz v praxi. Instituce mohou splnit formální podmínky pro získání dotace, současně ale nemusí mít prostředky na pokrytí vlastního podílu. Rozhodování o nových laboratořích, vybavení nebo dlouhodobých výzkumných záměrech by se tak mohlo řídit nikoli pouze odbornou kvalitou, ale také schopností zajistit potřebné financování.

• evropské peníze by podle návrhu pokrývaly nejvýše 40 procent nákladů projektů v Praze,
• vlastní podíl institucí by mohl vzrůst nad polovinu celkových výdajů,
• v příštím programovém období má do Česka přitéct z fondů méně peněz, přesná částka zatím není uvedena.

Výzkumné organizace zároveň odmítají pohled, podle něhož je jejich pražské sídlo důvodem k omezení podpory. Argumentují, že univerzity a ústavy Akademie věd působí ve prospěch celé země a jejich výsledky ovlivňují konkurenceschopnost Česka. Vyzývají proto českou vládu i Evropskou komisi, aby při přípravě pravidel zohlednily národní význam pražských institucí, nikoli jen ekonomickou úroveň regionu, v němž mají adresu.

Praha už podobný problém zažila

Nejde o první situaci, kdy ekonomická vyspělost hlavního města ztížila pražským vědeckým pracovištím přístup k evropským penězům. V období 2007 až 2013 Praha nemohla čerpat z hlavního operačního programu zaměřeného na výzkum a vývoj v oblasti inovací. Instituce tehdy hledaly řešení i mimo hranice metropole. Některá špičková centra vznikla jen několik kilometrů od Prahy, například ve Vestci a Dolních Břežanech, aby na evropské financování dosáhla.

Současné výzkumné týmy mají zatím k chystaným změnám pouze neoficiální informace. Na možné zvýšení spoluúčasti je podle dostupných údajů upozornilo také ministerstvo pro místní rozvoj. Nejistota se týká nejen podílu evropského financování, ale i celkového objemu prostředků pro Česko v následujícím programovém období 2028 až 2034. Magistrát uvádí, že tato částka má být nižší, konkrétní čísla však dosud zveřejněna nebyla.

Pro Prahu tak bude klíčové, zda se podaří pravidla změnit nebo najít způsob, jak vyšší spoluúčast vykrýt. V sázce nejsou pouze rozpočty jednotlivých institucí. Rozhodnutí ovlivní také to, kde budou vznikat nové výzkumné projekty a zda se pražské organizace budou moci ucházet o evropské dotace za podmínek srovnatelných s pracovišti v jiných částech země. Akademické instituce proto žádají vládu i Evropskou komisi o řešení ještě před nastavením dalšího finančního období.