BESKYDY – Turisté, kteří se o víkendu vydají na beskydské vrcholy, by měli počítat s podmínkami odpovídajícími plné zimě. Stezky jsou místy zledovatělé, na Lysé hoře napadly přibližně čtyři centimetry sněhu a nárazový vítr podporuje tvorbu námrazy. Provozovatelé horských chat i meteorologové proto upozorňují, že běžné vybavení pro podzimní výlet nemusí být dostačující.
Ochlazení změnilo charakter tras
Podle meteorologa Českého hydrometeorologického ústavu Radka Křenka přešla během noci dešťová srážková činnost ve sněžení. Změna se projevila zejména ve vyšších polohách, kde se na cestách vytvořila kluzká vrstva. Na exponovaných místech situaci zhoršuje vítr, který současně přispívá k namrzání povrchů. Výstup, jenž mohl ještě před několika dny odpovídat podzimní turistice, tak nyní vyžaduje zimní obuv a větší rezervu času.
Riziko nespočívá pouze v samotném výstupu. Zatímco vzhůru se lidé někdy dokážou pohybovat pomalu nebo si pomoci rukama, sestup bývá podle zkušeností chatařů výrazně obtížnější. Na namrzlé stezce se zvyšuje pravděpodobnost uklouznutí a pádu, především pokud turista nemá oporu v podobě hůlek nebo vybavení s protiskluzovými hroty.
„Naše zkušenost chatařská je taková, že většinou ty lidi nahoru na ty chaty, z těch kopců se nějakým způsobem vysápou. Po čtyřech se nahoru leze relativně dobře a je to vždycky jednodušší. Ale mnohdy je potom problém dostat se z těch chat, z těch hor dolů.“
Výbava rozhoduje především při sestupu
Martin Stiller z Klubu českých turistů, který provozuje horskou chatu Prašivá, doporučuje vzít si nesmeky a turistické hole. Právě při návratu z vrcholových partií podle něj lidé nejčastěji zjišťují, že jejich obuv na led nestačí. Zkušenost z loňska, kdy byla Prašivá po celý týden pokrytá ledem, ukázala, že problém se sestupem může nastat i na trase, kterou návštěvníci znají.
Praktické doporučení se týká také oblečení. Při výstupu se člověk může zpotit, zatímco při zastavení nebo při sestupu se tělo rychleji ochlazuje. Náhradní vrstva proto není pouze otázkou pohodlí, ale také prevence prochladnutí. Vhodné je mít oblečení uložené tak, aby zůstalo suché, a obléci je ještě před delší pauzou nebo při změně počasí.
| Riziko | Co podmínky zvyšuje | Doporučené opatření |
|---|---|---|
| Uklouznutí | Led a mokrý přimrzající sníh | Nesmeky, pevná obuv a hůlky |
| Prochladnutí | Vítr, vlhké oblečení a delší zastávky | Náhradní suchá vrstva oblečení |
| Komplikace při návratu | Namrzlé sestupové úseky | Opatrnější tempo a plánování trasy |
Na Lysé hoře už platí zimní podmínky
Radek Křenek označil situaci na Lysé hoře za zimní. K čerstvé sněhové pokrývce se přidává nárazový vítr a námraza, tedy kombinace, která může zhoršit stabilitu při chůzi a zároveň znepříjemnit pobyt na hřebenech. Turisté by proto měli své plány přizpůsobit nejen vzdálenosti, ale také aktuálnímu stavu povrchu a vlastnímu vybavení.
Rozdílné podmínky mezi výchozím místem a vrcholem mohou svádět k podcenění situace. Zatímco v nižších částech Beskyd nemusí být sníh souvislý, ve vyšších polohách se může držet na cestách a přimrzat. Rozhodující proto není pouze počasí při odchodu, ale také vývoj podmínek během celé trasy. Návrat je vhodné plánovat tak, aby turisté nesestupovali za zhoršené viditelnosti nebo v časové tísni.
Bezpečnější je vyrazit ve skupině
Horské prostředí v zimním režimu vyžaduje také základní organizační opatření. Na túru není vhodné vycházet sám. Skupina může v případě pádu, vyčerpání nebo náhlého prochladnutí rychleji přivolat pomoc a současně upravit tempo podle nejslabšího člena. Každý účastník by měl mít nabitý mobilní telefon a předem vědět, kudy vede plánovaná trasa.
Součástí přípravy by měla být také aplikace Záchranka, kterou doporučují provozovatelé chat a další lidé znalí místních podmínek. Neřeší sice kluzký terén ani nedostatečné oblečení, může však usnadnit přivolání pomoci v případě úrazu. V kombinaci s nesmeky, hůlkami, náhradním oblečením a opatrným postupem snižuje riziko, že se běžný víkendový výlet promění v zásah záchranářů.
Aktuální stav v Beskydech tak vyžaduje především realistické posouzení vlastních možností. Základním kritériem není jen to, zda se turista dokáže dostat na vrchol, ale zda bezpečně zvládne i cestu zpět. Zledovatělé stezky, sníh, vítr a námraza jsou podle meteorologů i chatařů důvodem k tomu, aby návštěvníci hor zvolili odpovídající vybavení, nepodceňovali sestup a při nejistotě trasu zkrátili nebo výlet odložili.
